"Žít jako kaskadér ten slovenský sen. Keď ho riešiš, nie je čo milovať. Today, tomorrow, potopa. Možno sme sa takí narodili, možno je to tým, že my za to stojíme. Na okraji. Na okraji mesta. Aký kraj, taký krajec. Odriekaný a najväčší. Go west. Just Do it! Taste the difference! Sladkosť v dvoch kalóriách. Keď sme hladní, nie sme to my a kto nie je hladný, je proti nám. Para-papa-paaam am lovinit. Trápenie je radosť. Héros má trápenie. Máš kríž: škvŕn a špiny sa zbavíš."

Performativní zásah do výstavy Nikdy sme neboli bližšie v bratislavském prostoru Tranzit.sk. Jednorázová intervence kolektivu D’epog do reálií rano-kapitalistického Slovenska založená na principu náhody, nepředvídatelnosti a bezprostřední reakce na prostorové a tematické rozhraní instalace. Ukřičená, utopistická, uvědomělá, umělecká a prudce aktivistická glosa vsazená do koloritu porevoluční euforie a ještě porevolučnejší skepse. Performance na téma vyrovnávání se s odpovědností, kterou nikdo nečekal, sonda do národního mindráku méněcennosti a ornamentální tanečky o tom, jaké to je, když vás uprostřed lopoty s budováním světa z ničeho nic překvapí svoboda. Jsme nejblíž. Nastal čas ikonoklasmu, ve kterém se ukáže, že ikony jsou ikonické jenom z dálky.

Team

KONCEPT: Lucia Repašská
ÚČINKUJÍ: Radim Chyba, Zdeněk Polák, Janet Prokešová, Zuzana Smutková a Magdalena Straková

Odkazy

Foto Video